Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chladné zbraně středověku



Chladné zbraně středověku

Nedávno jsem napsal článek o mečích, jež si jako chladná zbraň zaslouží samostatnou kapitolu. Ovšem, neměly by se přehlížet i další zbraně středověku které se mnohdy používaly častěji.

Jelikož se těchto zbraní netýkají žádné zajímavosti (prostě nejsou tak zajímavé jako meče), rozhodl jsem se je sepsat pod jeden článek.

Dýka

Dýka je hodně známá bodná zbraň, připomínající nůž. Oproti obyčejnému noži má delší, širší a oboustrannou čepel, záštitu a většinou i hlavici. Obvykle měřily kolem 350 mm, vážily zhruba 700 gramů.


Byly hojně používány pro svou víceúčelnost, každý středověký bojovník měl kromě své primární zbraně po ruce dýku, kterou se mohl bránit, pokud by o svou zbraň přišel. Byla velmi praktická, používala se při lovu, při jídle…

Tesák

Tesák je sečná zbraň, délkou mezi dýkou a krátkým mečem. Oproti dýce má zase delší a širší čepel, která bývala často zakřivená, ve stylu šavle, ovšem jen mírně.


Ve středověku se používala hlavně při lovu (můžeme se setkat s pojmem lovecký tesák), častěji se o tesáku můžeme dočíst ve fantasy knihách, popř. ve fantasy hrách.

Válečná sekera

Jedna z nejpoužívanějších zbraní vůbec, pominu-li obyčejný kyj. Původní nástroj, na štípání dřeva se postupem času vyvinul ve smrtící zbraň, používanou především řadovými pěšáky, jelikož její výroba nebyla zdaleka tak náročná (a drahá), jako např. výroba meče.


Dělí se na jednoruční a obouruční, jednosečné a obousečné. Jediný rozdíl mezi jednosečnou a obousečnou je v tom, že obousečná sekera měla ostří na obou stranách topora. Vyskytovala se jen zřídka. Stejně jako u tesáku, se o nich dočteme spíše ve fantasy, než v historických knihách.


Topora byla dlouhá zhruba metr, ostří bylo spíše úzké (vyjma slovanské bradatice), aby sekera nebyla příliš těžká, zapomeňte na sekery s půlmetrovým ostřím :-). Také existovaly vrhací sekery, speciálně vyvážené, určené k házení na cíl.

Kopí

Kopí je následovníkem druhé nejstarší zbraně, oštěpu. Ve středověku byla velmi oblíbená těžká/lehká jízda, proti které neměli obyčejní pěšáci žádnou šanci. Proto bylo potřeba vymyslet proti úderům těžkooděnců na koních účinnou obranu. Dobře rozmístěný oddíl kopíníků mohl rozhodnout bitvu.

Kopí bývalo až 2,5 metru dlouhé, na konci tyče byl kovový hrot. Vypadalo to zhruba takhle až na to, že bylo o hodně delší: (omlouvám se za kvalitu)


Palcát

Předchůdcem palcátu byl docela obyčejný dřevěný kyj. Ve středověku, kdy se kovy začaly používat na výrobu zbraní jako nikdy v historii, ji člověk zase o něco zdokonalil. Vznikl okovaný kyj, obyčejný klacek lidé okovali železem a získali tupou zbraň pro boje nablízko.


Palcáty, se oproti kyjům vyráběly kompletně z kovu, byly oblíbenou zbraní jezdců na koních. Délka byla okolo půl metru, nemohly být moc dlouhé, vzhledem k váze. Byly by moc těžké a nepoužitelné v boji. Později se ocelové hlavice na konci zbraně zdokonalovaly tím, že se na nich začaly kovat ostny. Účinky takové zbraně při zásahu si dovedete představit.

Řemdih (biják)

Velmi podobný palcátu, s tím rozdílem, že ona kovová koule s ostny byla řetězem připevněna k dřevěné tyči. Díky tomuhle se řemdih dal roztočit, aby získal větší setrvačnost než normální zbraň. Pokud chtěl člověk bojovat s touto hrůznou zbraní, musel vědět, co dělá. Jinak by si také mohl sám rozdrtit lebku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

lovecká sekyra

(000077, 27. 1. 2012 12:03)

prosím nevýte něco víc o lovecké sekyře ?